EN / CZ
EN
“The birds pull, they are breaking up the horizon.
The curves of their flight furrow the sky.“
— Miloslav Topinka
Music dedicated to the memory of photographer Ivan Lutterer.
Jiří Durman (1953) is one of the most prominent figures of the Czech alternative music scene. Together with Miroslav Posejpal, with whom he worked in a duo throughout his musical career, he is considered a pioneer of improvised music in the Czech lands. He founded the trio for chamber music and poetry Protější země (The Opposite Land) and performed in the Prague Improvisation Orchestra. He is the author of music for several notable documentary films by Martin Řezníček.
The photographer Ivan Lutterer (27 April 1954, Prague -11 November 2001, Rochester, USA) took most of his own pictures with a unique KODAK Panoram 6×18 camera, which was produced between 1894 and 1904. This rarity originally belonged to Josef Sudek’s assistant, Jiří Toman. He used it mainly to capture the places of his childhood, forgotten corners of Prague, the industrial periphery, but also Czech landscapes.
CZ
„Ptáci táhnou, rozrážejí obzor.
Křivky jejich letu rýhují oblohu.“
— Miloslav Topinka
Hudba Jiřího Durmana věnovaná památce
fotografa Ivana Lutterera (1954–2001)
Jiří Durman
altsaxofon, basklarinet, klarinet, flétna, syntezátor
Nahrál a poprvé vydal vlastním nákladem Jiří Durman v roce 2004.
Druhé vydání vychází 10. listopadu 2021 jako digitální release u příležitosti 20 let od úmrtí fotografa Ivana Lutterera.
Ivan Lutterer a Jiří Durman se poznali v roce 1986. Jejich blízký společný přítel fotograf Jaroslav Bárta vzpomíná:
„Na konci marasmu totalitních let byli Jirka Durman a Ivan Lutterer zaměstnáni jako noční hlídači v Národní galerii v Praze ve Šternberském paláci. V odloučeném prostoru se tak sešly dvě osobnosti zjitřené citlivosti. Jirka si sem někdy nosil hudební nástroje a hrál na ně, Ivan starý panoramatický fotoaparát, aby mohl fotografovat brzy ráno při návratu ze služby. Ivanovy zadumané fotografie inspirovaly Jirku Durmana k složení skladeb průzračné čistoty a hloubky přesně vystihujících jejich atmosféru.“
Ivan Lutterer vybral pro Jirku „k zhudebnění“ 28 pražských i mimopražských panoramat. Do toho však přišel rok 1989 a posléze i překotné události 90. let. „Odloučené prostory“ normalizačních let vzaly za své a nastal čas radikálních společenských i existenčních proměn. Jiří Durman však na Ivanovy panoramatické fotografie nezapomněl a hudební ztvárnění pomalu dozrávalo. Ivan se bohužel konečné podoby hudby inspirované jeho fotografiemi již nedožil.
Jiří částečně veřejně představil svou hudbu věnovanou památce Ivana Lutterera na první posmrtné výstavě jeho panoramatických fotografií v galerii Langhans v červnu 2004, kde také pronesl velmi osobní výpověď o Ivanovi a svém vztahu k němu.
Jirka občas doprovázel Ivana na jeho fotografických expedicích. Název samotného alba Vrškámen i názvy některých skladeb (Javorová skála, Krošíček), jakož i fotografie na obalu (Kosova hora) napovídají, že je to především reminiscence na jejich společnou krátkou pouť po Sedlčansku.
Všechny skladby na albu Vrškámen byly nahrány Jiřím Durmanem v domácích podmínkách bez jakékoli technické asistence, za použití naprosto běžných hardwarových i softwarových prostředků, které v té době zdaleka nedosahovaly kvalit současných aplikací pro nahrávání a zpracování hudby. Je proto až neuvěřitelné, jak mohly v takových podmínkách vzniknout nahrávky natolik zvukově komplexní. O samotné hudební invenci a interpretačních kvalitách Jiřího Durmana je zbytečné hovořit, protože o nich naprosto výmluvně svědčí všech deset skladeb na albu Vrškámen. Jediným „cizím“ zásahem je zremasterování nahrávek Miroslavem Posejpalem do nyní předkládané zvukové podoby.
IVAN LUTTERER
Ivan Lutterer (27. dubna 1954 Praha–11. listopadu 2001 Rochester), absolvent pražské FAMU, se podílel společně s Janem Malým a Jiřím Poláčkem na časosběrném cyklu Český člověk (1982–2000), v něm v improvizovaném mobilním ateliéru zachytili na pestrém náhodném vzorku lidí na různých místech Čech a Moravy proměny české společnosti. V letech 1994–1998 přispěl společně s Jaroslavem Bártou, Zdeňkem Helfertem a Danielou Horníčkovou ke vzniku dalšího pozoruhodného fotografického souboru Letem českým světem 1898/1998, který formou precizní fotografické komparace zachytil proměnu české krajiny a sídel v průběhu sta let. Etapu fotografování do roku 1997 symbolicky uzavřela kniha z nakladatelství Studia JB, jež byla následně oceněna 2. místem v soutěži Nejkrásnější česká kniha 1997 v kategorii Kniha o výtvarném umění a obrazové publikace.
Lutterer žil a pracoval v ústraní, v tichosti a soustředěně a postupně vytvářel dílo křehké poetiky a naléhavé působivosti. Většinu vlastních fotografií pořídil jedinečným přístrojem KODAK Panoram 6×18, který se vyráběl v letech 1894–1904. Tato vzácnost, patřící původně pomocníkovi a příteli Josefa Sudka, Jiřímu Tomanovi, se k Ivanu Luttererovi dostala tím zvláštním řízením, které zařizuje osud, pokud prostě nelze jinak. Snímal s ním především místa svého dětství, zapomenutá pražská zákoutí, industriální periférii, ale i české krajiny.
Neméně důležitou kapitolou Luttererovy profesní dráhy byla restaurátorská a archivační práce v Ateliéru Langhans. Právě v souvislosti s touto činností odjel v roce 2000 na stáž do George Eastman House v Rochesteru v USA studovat restaurování fotografií, kde však 11. listopadu 2001 za nevyjasněných okolností tragicky zemřel.
Umělecký odkaz Ivana Lutterera, sestávající z mnoha tisíc negativů, zvětšenin, fotografií a kontaktů, byl předán Uměleckému muzeu v Praze ve formě daru, jejž muzeu věnovali jeho rodiče Jiřina a Ivan Luttererovi.
JIŘÍ DURMAN
Jiří Durman (1953) je jednou z nejvýraznějších postav české alternativní hudební scény. Spolu s Miroslavem Posejpalem, se kterým působil v duu s přestávkami po celou dobu své hudební činnosti, je považován za průkopníka improvizované hudby v českých zemích.
Nejvýraznější období spolupráce dua, především z hlediska veřejného působení, se odehrálo v období normalizace v sedmdesátých a osmdesátých letech. Bylo spojeno s aktivitami Jazzové sekce, které v tehdejší době představovaly téměř jedinou platformu umožňující veřejnou prezentaci pro celou generaci podobně zaměřených hudebníků. K počátečnímu obsazení altsaxofon-kontrabas oba hudebníci, vedeni snahou maximálně rozšířit své výrazové možnosti, postupně přidávali další a další nástroje i zvukové zdroje, což nakonec na sklonku osmdesátých let vyústilo ve velmi bohatý, mnohovrstevnatý a komplexní hudební výraz, ojedinělý i v mezinárodním kontextu.
Druhé období činnosti přišlo po útlumu v devadesátých letech až po přelomu století. Přetavením zkušeností z dřívější extenzívní praxe vyústilo v komornější obsazení, jehož výrazným prvkem byla rozsáhlá perkusívní instalace, kterou Durman ovládal spolu se svými dechovými nástroji.
Koncem 90. let založil Jiří Durman společně s Alexandrem Krestovským a sopranistkou Růženou Hejnou, kteří dlouhodobě působili v souborech staré hudby, trio pro komorní hudbu a poezii Protější země (Opposite Land) s cílem spojit poměrně rozdílnou hudební zkušenost ve stylově neohraničený hudební výraz s důrazem na improvizaci. Nedílnou součástí skladeb, jejichž autorem byl převážně Jiří Durman, byly poetické i prozaické texty většinou ze středoevropského a východoevropského kulturního prostoru, a to v původních jazycích. Tato formace, která nejčastěji uváděla své pořady v Libeňské synagóze, v průběhu času vytvořila celou řadu výrazných mezioborových projektů (nedílnou součástí byla často výtvarná složka), které byly svým celkovým pojetím a zaměřením zcela ojedinělé.
Po založení Pražského Improvizačního orchestru se Jiří Durman stal jedním z jeho prvních členů a jeho nezaměnitelný projev se podílel na počátečních letech tvorby tohoto tělesa.
Durman složil a nahrál hudbu k několika pozoruhodným dokumentárním filmům Martina Řezníčka. V roce 2004 nahrál a vlastním nákladem vydal jako CD sólové album Vrškámen, věnované památce výjImečného českého fotografa Ivana Lutterera, se kterým se seznámil v roce 1986.
V roce 2017 byl ze zdravotních důvodů přinucen všechny svoje hudební aktivity přerušit.
Mastered by Miroslav Posejpal, 2021
Cover photo by © Ivan Lutterer
Produced by Miroslav Posejpal and Michal Kořán
2021 Blue Lizard
BL086
Mediální partneři:
Radio 1
www.radio1.cz
Magazín UNI
www.magazinuni.cz
released November 10, 2021
Jiří Durman
