Hudba k divadelnímu představení Perón (Hledání identity)
Námět a režie Miloš Karáskek
Premiéra 29. 3. 2003, Divadlo A. Duchnoviča, Prešov
Nahrál Pavel Richter ve studiu Richtig Music v Praze
mezi 15. únorem a 10. březnem 2003
1. Neúprosné světlo poznání (train theme)
Michal Kořán – klávesy
Pavel Richter – kytara, klávesy
Bharata Rajnošek – trubka
Ondřej Smeykal – slide PVC didgeridoo
2. Nový pohled na svět
Michal Kořán – sampler
3. Rybky při Berlíně
Michal Kořán – sampler
Bharata Rajnošek – trubka, cool rhodes
4. Cizí sny
Michal Kořán – sampler
Pavel Richter – klávesy, klarinet
Bharata Rajnošek – tenor saxofon
5. Neúprosné světlo poznání (part 2)
Michal Kořán – klávesy
Pavel Richter – kytara, sampler, perkuse
6. Sebevrah
Michal Kořán – sampler
Pavel Richter – kytara, baskytara, perkuse
Bharata Rajnošek – trubka, piano
7. Hledání identity
Michal Kořán – sampler
Pavel Richter – syntetizér
8. Vězni vlastní nehybnosti
Michal Kořán – sampler
Bharata Rajnošek – piano
9. Neúprosné světlo poznání (part 3)
Michal Kořán – klávesy
Pavel Richter – kytara
Bharata Rajnošek – flétna
10. Značky v jízdním řádu
Michal Kořán – sampler
Bharata Rajnošek – trubka
11. Třetí perón
Michal Kořán – sampler
12. Kornel a Vincent
Michal Kořán – sampler
Vasil Rusiňák, Josef Tkáč, Evgen Líbezňuk – divadelní dialog
13. Poslední věci anděla
Michal Kořán – sampler
Pavel Richter – perkuse
14. Láska přijde po kolejích (bonus track)
Michal Kořán – sampler
Pavel Richter – klávesy, klarinet
Bharata Rajnošek – soprán a tenor saxofon
Mastering: Pavel Richter (2003), Michal Kořán (2018)
Design: Nora Nosterská
Produkce: Pavel Richter
Poslední věci anděla získaly na divadelním festivalu DOSKY 2003 v Nitře Cenu za nejlepší scénickou hudbu sezóny 2002/2003.
2003 NM Code (CD)
2018 Blue Lizard (digital release)
BL010
///////////////////
Hudební tvorba Michala Kořána snad jako by ani nepatřila do tohoto světa – zcela stranou zájmu jak médií, tak velkých firem nahrává již léta hudbu, jež si jejich interes nenárokuje, ani o něj – nejspíš – nestojí. Upřímně řečeno, těžko si také představit, jak by asi zněly reklamní slogany na jeho niterné zvukové ponory. Tím již bylo zčásti naznačeno, oč v Kořánových nahrávkách jde – pracuje se zvukovou materií, pracuje však i s její absencí, přesně v intencích taoistického pojetí prostoru a prázdna, jeho naplnění i sdílení. Jako je kolo tvořeno nejen obručí a loukotěmi, ale také prázdnem mezi nimi, i Kořánova hudba se skládá jak z toho, co slyšíme, tak z toho, co neslyšíme. Takhle napsáno to může působit zaumně, jeho kompozice jsou však daleky nějakého kalkulu s výlučností, Kořán svou hudbou rozhodně do klubu excentriků za každou cenu nepatří. Říkejme tomu ambient, říkejme tomu elektronika či meditační hudba, vše je špatně. Jsou to jen slova, omezující nálepky. Kořán rád spolupracuje s umělci z jiných oblastí, vytváří zvukové instalace k výstavám, skládá scénickou hudbu. Tou je i recenzované album, zachycující hudební složku hry Miloše Karáska Perón (Hledání identity). Kořán si přizval staré známé, kytaristu Pavla Richtera, trumpetistu Bharatu Rajnoška a hráče na didjeridoo Ondřeje Smeykala. Společně nahráli hudbu, jež jako by nebyla z tohoto světa… to už jsme ale psali úvodem. A kruh se uzavřel.
— Josef Rauvolf
///////////////////
Ambientní hudba sice v našich zeměpisných šířkách živoří na periferii zájmu, několik hudebníků se jí přesto intenzivně zabývá. Michal Kořán patří k těm, kteří část své tvorby koncipují jako zvukové instalace u příležitosti výstav či filmových projekcí; jeho dosud posledním počinem je scénická hudba k divadelnímu představení Miloše Karáska Perón (Hledání identity).
Michal Kořán má na svém kontě několik zajímavých nahrávek, do kterých kromě řady jiných podnětů přetavil své zkušenosti z působení v ambientně-improvizační formaci Richter Band. Svoji hudbu vytváří experimentováním se samplerem, kdy původní zdroje zvuku, ať se již jedná o konkrétní hudební pasáže či tzv. fieldrecordings, přetavuje do celistvého zvukového tvaru, dále kolorovaného tóny živých nástrojů, nejčastěji kytarou Pavla Richtera či dechovými nástroji Bharaty Rajnoška.
Oba dva tito stálí spolupracovníci se podíleli i na natáčení dosud posledního Kořánova alba Poslední věci anděla, jež je zároveň větší částí scénické hudby – soundtrackem k divadelní hře Miloše Karáska Perón (Hledání identity). Na kvarteto hudebníků je doplnil Ondřej Smeykal se svým slide PVC didjeridoo. Kořán se na něm způsobem zpracování vrací ke svým nahrávkám z konce 90. let, jakými byly Známky života či Étaín. To znamená, že poněkud ustoupil ze svého záměru oprostit svoji tvorbu od zaběhnutých melodických schémat a soustředit se na práci se zvukem, přestože, jak je vidět z nahrávek nejrůznějších elektronických experimentátorů a hráčů, využívajících schopností nejmodernějších počítačových technologií, jejich možnosti jsou nedozírné. Výsledkem je tak z hlediska formy jistý kompromis a návrat do prozkoumaných ambientních řečišť.
Z druhé strany se přesto jedná o velmi zajímavě znějící album. Kořán na něm odvádí jemnou hodinářskou práci – jeho způsob ovládání sampleru je neexhibicionistický, ve své podstatě plně podřízený výslednému tvaru. Kořán vytváří jakési jemně načrtnuté kompoziční malby, jež do celkové barvitosti jednotlivých skladeb dotvářejí přizvaní hosté. Zde patří velké uznání Pavlu Richterovi, který kromě svého obvykle precizního vkladu citlivě volených kytarových tónů vtiskl nahrávce i výsledný zvuk z pozice zkušeného producenta. Smysl pro správné uchopení podstaty Kořánovy hudby projevuje svými táhlými abstraktními tóny výše zmiňovaného didjeridoo Ondřej Smeykal, evokujíc místy důvěrně známé zvuky z dávných alb ambientního mága Jona Hassella. Naopak Bharata Rajnošek některé momenty jednotlivých kompozic svými tradičními, jazzovou zkušeností nasycenými party na saxofony, trubku a flétnu přesouvá směrem k přístupněji laděné směsici new age a smooth-jazzových náladovek.
Z celkového počtu 14 skladeb tu najdeme hned tři nadprůměrné snímky, jež patří k tomu nejlepšímu, co Kořán dosud natočil. Je to hned úvodní Neúprosné světlo poznání (train theme) se zvolna se přelévajícími potemnělými atmosférickými vlnami a lahodnými tóny Richterovy kytary, dále oduševnělá Vězni vlastní nehybnosti, která začíná v poslední době možná už trochu otřepaným použitím vinylového praskotu, aby se zvolna substituovala do podmanivě znějící smyčky (mající takové kouzlo, že by místo zvolených necelých pěti minut mohla trvat klidně dvakrát tak dlouho a nepůsobilo by to nepatřičně) a nakonec mistrně zaranžovaná Značky v jízdním řádu s volna se prolínajícími vrstvami dechů (otázkami typu co je vyluzováno živými nástroji a kdy jde „jen“ o smyčky jsem se však vůbec nezabýval...). Ze zbylé desítky o poznání méně nosných skladeb pak vyčnívají ještě dva tracky. Velmi neobvykle graduje zvukově rovněž docela zajímavá Kornel a Vincent, do které je vmixován dialog ze zmiňovaného divadelního představení v exotické rusínštině, lehce barově nasládlá Hledání identity zase jakoby utekla z některého z Lynchových filmů.
Album Poslední věci anděla není tak úplně přímým odrazem současné umělecké polohy autora. Nedávná, oficiálně však nedistribuovaná nahrávka s pracovním názvem Psychedelic Hallucinogen* měla našlápnuto směrem k abstraktnější a mnohem experimentálnější poloze, kde východiskem Kořánova tvůrčího procesu byl zvuk a jeho postavení v prostoru. Na naší hudební scéně tedy dosud naprostá Terra incognita. Odváží se ji nakonec Michal Kořán po prvních průzkumných krocích navštívit konečně s plnou vervou?
— Igor Nováček
The spare, experimental electronic soundtrack to "No Light and No Land Anywhere" works beautifully as a self-contained album. Bandcamp Album of the Day Jul 13, 2016
German producer showcases a whimsical, club-friendly collage of bright synth arpeggios, vibrant percussion, and phased-out samples. Bandcamp New & Notable Mar 3, 2024
German dub techno producers Kadent and Schönfeld lead an upbeat romp through castles, oceans, jungles, and by LP's end, the distant future. Bandcamp New & Notable Oct 5, 2022
